Jaro jsme strávili ještě s pracovním názvem Kokina vystupováním s pouťovou smyčkou v Kyjově a okolí.
Z pouti
[pe2-gallery album=“aHR0cDovL3BpY2FzYXdlYi5nb29nbGUuY29tL2RhdGEvZmVlZC9iYXNlL3VzZXIvbWF0eXNla2t5am92L2FsYnVtaWQvNTU1NTg1NjQ4MTU0MzU3MjI3Mz9hbHQ9cnNzJmFtcDtobD1lbl9VUyZraW5kPXBob3Rv“]
Založení:
„V závěru roku 2007 jsem skončil s pravidelným vystupováním ve Slováckém souboru a dál vystupoval téměř výhradně mimo Kyjov jako moderátor, zpěvák a tanečník, autor folklórních pořadů. Bylo to krásné a neměnil bych. Přesto mi Kyjov trochu chyběl. Ne celý, ale kamarádi, kteří taky právě končili ve folklorních souborech a divadlo. Divadlo, které jsme amatérsky hráli dlouhé roky. No, my jsme vlastně víc přemýšleli, co budeme dělat, než hráli, ale přece. A tak jsem si řekl, že je to šílené, ale rozhodl jsem se dát tyto tři mé milé dohromady. Tedy udělat si s kamarády taneční divadlo čerpající z lidové kultury. Hned jsem si řekl, že je to pěkná blbost, seznamovat vzájemně milenky, že to nemůže nikdy fungovat, ale myšlenka se mi pořád vracela a já si s ní pohrával dál.
V dubnu 2008 na svatbě u kamarádů Dulce a Toa v Portugalsku mě napadl název. Asi to bylo tím portským a litry piva Sagres a Super Bock. Bylo to na hradbách Castelo de Guimarães, kolébce portugalského národa, kde se zrodil název Matýsek – malá taneční skupina. Vím, zní to jako obchod s dětským oblečením. Je nás naštěstí málo, taky nás mohlo být víc, a byl by to Výtok nebo Vítek. A jak Portugalci hnali araby před sebou, tak i my začali bojovat…“
Ladik Šimeček
Castelo de Guimarães
[pe2-gallery album=“aHR0cDovL3BpY2FzYXdlYi5nb29nbGUuY29tL2RhdGEvZmVlZC9iYXNlL3VzZXIvbWF0eXNla2t5am92L2FsYnVtaWQvNTU1NTg1MDc3NTczNTA1OTU4NT9hbHQ9cnNzJmFtcDtobD1lbl9VUyZraW5kPXBob3Rv“]
z vlaku, Dulce To a my před kostelem