Aktéři představení „100 korun na sirotky aneb Já su v tem nevinně“ se rozhodli opustit studené vinné sklepy a zakouřené místní lokály a šantány a dali si sportovní dostaveníčko. Matýsek byl samozřejmě u toho. Holky hrály volejbal a kluci fotbal. No, kluci. Vzhledem k tomu, že Felsa už je asi rok nezvěstný a oženil se s prací, Tygr s kolenem jel raději s Jirkou Zátopkem Kristem na závody, Eriček měl rýmečku a Lukin byl romanticky na víkend tokat v Londýně, zbyli kluci jen dva – Peter a Ladik. Nebylo možno vytvořit vlastní tým ze dvou lidí a navíc i dle regulí střídat. Kluci byli rozlosování do různých týmů proti sobě. Peter byl po cestě z Vídně a dvanáctce službě notně znaven a tahal za sebou nohy. Ladik byl červený jak paprika už po pěti minutách. Občas se potkávali na hřišti i s balonem a jednou se potkali i bezprostředně, když Peter našil Ladikovi mezi nohy. Týmy naši hochů skončili i jejich přispěním na posledním a přeposlední místě. Nad to pěkně pršelo.“ Kopat do balóna v déšťu možů len buázni a opravdový kumštýři.„ Ještě že pivečko a maso z grilu, které nachystali děcka z Dambořic, šmakovalo. Moc pěkné odpoledne a večírek. Doufáme, že se akci s Pivem za sportem někdy zopakujeme kamarádi ze Slováckého souboru Kyjov, Slováckého krúžku Svatobořice – Mistřín a Salajky Dambořice.